Nejezděte na Harleyi!
Lekli jste se? Klid, nemyslím normální mašinu, ale počítačovou hru Harley Davidson – Race To The Rally. Zajímalo by mne, kolik bikerů výrobcům skočilo na špek a řekli si (jako já), že je přeci skvělé zajezdit si v období, kdy se s Harykem nedá vyjet. Třeba v zimě. Jenže taková zima se pak s touto hrou stává strašnou a k nepřežití. Sama hra je totiž strašná a k nepřežití.
Ono moc her pro milovníky pořádných motorek není. Většina gamesek je z prostředí závodů silničních mašin, pár jich počítá s nadšenci do terénu a krosových strojů. Pro milovníky Big Twins ale skoro nic. Takže leckdo nadšeně sáhne do regálu a tuto hrůzu si v dobré víře koupí. A pak už jen zírá a dostává strašné křeče do pravé ruky, pokud hru hraje na svém PC. A autoři se smějí a počítají penízky od dalšího napáleného trouby.
Hra je v podstatě velice jednoduchá, neřkuli blbá. Na začátku si vyberete jednu ze tří postav (jasně, že jsem si vybral toho tlustýho chlápka s plnovousem) a k dispozici máte jeden stroj. Ten si můžete ještě malinko customizovat, ale je vám to stejně houbeles platné. No a pak vyjedete do prvního kola. Až teprve tady jsem naplno pochopil, proč má hra v názvu slovo Race. Vyjedu totiž na highway a aniž bych chtěl, musím tvrdě závodit s ostatními (tuším, že pěti) jezdci. Takže – zapomeňte na kochačku a klidnou jízdu, musíte mašinu hnát, co to dá. Tím se vracím k té křeči v ruce – ovládání je samozřejmě šipkami, takže vás po pár minutách začnou strašně bolet prsty a zápěstí. Děs.
No a to je asi tak všechno. Cožéééé? Nic víc? Ne. Fakt. Jedete co nejrychleji, vyhýbáte se autům a snažíte se dojet kolo alespoň na druhém místě. Jinak konec a jedete kolo znova. Nuda, strašná nuda. A přitom se nabízí pár vylepšení. Například cestou potkáváte policajty s blikajícím majáčkem. Trhnete je v rychlosti nějakých 100 mil v hodině a oni nic! Neřítí se za vámi, ani když do nich narazíte. Mimochodem, narazíte... Nemyslete si, že musíte dávat bacha. Klidně to čelně naperte do protijedoucího trucku. Grafika (dost děsná) vás ukáže, jak letíte vzduchem, pak se zatmí a vy na stejném místě sedíte v sedle a jedete dál. Dokonce vám to nevezme ani nějaké body či životy, jen vás to zpomalí. Debilita nejvyššího stupně.
A tak se zoufale řítíte dál po v podstatě stejné dálnici, snažíte se dostat do dalších kol, pořídit si lepší mašiny, které ale jedou úplně stejně jako ty horší a pořád doufáte, že něco přijde. Nepřijde ale nikdy nic. Všechno to podnikáte, abyste se dostali do Sturgisu na slavný sraz. Ve hře se nikde neříká, proč sakra tak rychle, proč musíte být všude první a co vás tam čeká. Sám nevím. Nikdy jsem tam nedojel. A nedojedu. CD se hrou jsem použil jako vkusný podšálek. Za nějakých dvanáct stovek. No nekupte to.
Radek